ART GALLERY

Psí čich - Michail Zoščenko

Psí čich - Michail Zoščenko
Psí čich - Michail Zoščenko
Psí čich - Michail Zoščenko
Psí čich - Michail Zoščenko
Psí čich - Michail Zoščenko
Psí čich - Michail Zoščenko

M. Zoščenko - Psí čich 

 

Obsahuje čtyři číslované a signované grafiky Adolfa Borna vytištěné v serigrafickém ateliéru Pavla Bartáka v Praze. Tištěno na grafický kartón, který je vyráběn technologií ručního čerpání, používanou kontinuálně od roku 1596.Bibliofilie je tištěna na ručně čerpaném papíru Losín®. Svazek vychází v nákladu 100 číslovaných a signovaných výtisků, které typograficky upravil Jan Herynek. Ruční pevná vazba V8 je dílem mistra knihaře Jiřího Fogla.

 

 

 

Typografii knihy a obálku s použitím grafiky Adolfa Borna navrhl Jan Herynek. 

 

Vytištěno v tiskařské dílně Pavla Bartáka v Praze technikou serigrafie.

 

Vazba a finalisace: Knihařství Jiří Fogl a Pavlína Rambová, Žamberk

 

Formát :  210 x 297 mm, 36 stran včetně 4 orignálních serigrafií Adolfa Borna

 

Náklad : limitovaná edice 100 číslovaných a signovaných výtisků na ručně čerpaném grafickém papíru Losín® vyráběného technologií ručního čerpání, používanou kontinuálně od roku 1596.

  

ISBN : 978-80-87466-10-0

 

 

 Dostupné varianty bibliofilie :

 

          -    ručně šitá vazba 

 

  

 

 

Cena:
26 400,00 Kč (s DPH)
26 400,00 Kč (bez DPH)

Michail Zoščenko


Narozen 10. srpna 1895 v Poltavě. Zemřel 22. července 1958 v Leningradu. Ruský spisovatel, satirik a dramatik. Nejznámější z jeho díla jsou krátké satirické povídky, v nichž kritizuje morálku a mezilidské vztahy v porevoluční sovětské společnosti. Zoščenko se narodil jako syn malíře a herečky a vyrůstal se sedmi sourozenci. Po absolvování střední školy byl v letech 1913 až 1915 zapsán na Právnické fakultě v Petrohradě. V té době napsal své první povídky. Jeho studie přerušila vojenská služba v první světové válce, kam Zoščenko nastoupil dobrovolně v roce 1915. Během války utrpěl jako následek otravy bojovým plynem trvalé poškození srdce, v důsledku čehož byl v roce 1917 z armády propuštěn. Po návratu do St. Petersburgu napsal několik nepublikovaných příběhů, ovlivněných Maupassantem. Přes svou nemoc Zoščenko v letech 1918-1919 bojoval v občanské válce na straně Rudé armády. Po občanské válce si vydělával na živobytí v různých zaměstnáních. Byl mimo jiné vedoucím pošty, detektivem, chovatelem zvířat, milicionářem, obuvníkem, tesařem a administrativním pracovníkem. Od roku 1920, zpět v Petrohradě, začal znovu psát a jeho příběhy byly publikovány v mnoha satirických časopisech éry NEPu. První sbírka povídek vyšla v roce 1922 a pod názvem Povídky pana Modrobřicháčka. Tragikomické příběhy vyprávěné v ich-formě měly úspěch u kritiky i u veřejnosti. Zoščenko zde vytvořil typ civilního, neheroického, většinou nějak omezeného „sovětského člověka" probíjejícího se všedním životem - typ, který se pak objevuje i v jeho dalších prózách. Jako stylistický prostředek používá Zoščenko takzvaný skaz, vyprávění ve stylizované hovorové řeči. V následujících letech byl Zoščenko v SSSR jedním z nejčtenějších autorů a jeho texty vycházely ve velkých nákladech v časopisech, novinách i knižně. V roce 1921 se básník připojil k nově vzniklé literární skupině Serapionovi bratři. Postupně se Zoščenko odvrátil od povídek a začal tvořit větší díla, jako jsou Navrácené mládí nebo Bleděmodrá kniha (1935). Ve svých pozdějších pracích se satirickému humoru vzdaloval a experimentoval s různými metodami výstavby a kompozice textu. Po vydání Bleděmodré knihy Zoščenko publikoval už jen fejetony a příběhy pro děti. Během druhé světové války byl Zoščenko evakuován z obleženého Leningradu do Alma-Aty a pracoval v místních filmových ateliérech. Ještě během války, poté, co skončila blokáda, se vrátil do Leningradu a navázal na svou literární činnost, včetně práce pro satirické časopisy, jako byl Krokodýl. Po zveřejnění první kapitoly své práce Před východem slunce v roce 1943 se spisovatel stal terčem Ždanovova ideologického tažení proti „nepolitickému umění". Zoščenko ztratil možnost publikovat a v roce 1946 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů. Mohl pouze anonymně překládat. Po Stalinově smrti v roce 1953 byl Zoščenko rehabilitován a znovu přijat do Svazu spisovatelů. V roce 1956, dva roky před jeho smrtí, byl vydán výbor z jeho díla.


Adolf Born


Narozen 12. června 1930 v Českých Velenicích. Známý český malíř a ilustrátor. V letech 1950 až 1955 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Antonína Pelce. Ihned po škole začal kreslit karikatury a ilustrovat knížky často ve dvojici s Oldřichem Jelínkem. První zahraniční Bornovou knihou bylo album jeho kreseb a grafik (Donna, sesso forte), které vyšlo v roce 1973 v Itálii. U nás vydal v roce 1970 knihu karikatur Bornografie, v roce 1975 Karikatury, dále album 12 grafických listů (1992) a v roce 1990 autobiografickou knížku Mým národům. Mezi nejkrásnější patří ilustrace ke knihám Robinson (Daniel Defoe), Muž s dýmkou a houslemi (Arthur Conan Doyle) nebo Pipi Dlouhá punčocha (Astrid Lindgrenová). Dílo vyhraněného kreslířského stylu a osobitého pojetí děje fantaskním způsobem kombinuje různorodé prvky lidského, zvířecího a přírodního světa v groteskní a karikaturní nadsázce. Stejnou popularitu jako ilustrace knih získala Bornovi i jeho práce v animovaném filmu. Born je např. autorem animovaného filmu Ze života ptáků, seriálu Mach a Šebestová (vytvořen spolu s M. Macourkem a J. Doubravou), celovečerního Robinson Crusoe, námořník z Yorku). Výtvarně spolupracoval asi na 65 filmech. Specifickým rysem jeho tvorby je břitký, nápaditý humor. Ilustroval přes 200 publikací, zejména dětských knih. Adolf Born zemřel ve věku 85 let 22.5.2016.